Digitální pas výrobku
(Digital Product Passport)
Digitální pas výrobku (DPP) je strukturovaný, strojově čitelný záznam, který provází výrobek po celou dobu jeho životního cyklu, od výroby až po recyklaci, a poskytuje zákazníkům, firmám a orgánům standardizovaný přístup k údajům o jeho udržitelnosti, trvanlivosti a materiálech. Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR) jej zavádí jako mechanismus, jehož prostřednictvím jsou zpřístupňovány požadavky EU na informace o výrobcích.
Pas sám o sobě nepřináší žádné povinnosti nad rámec toho, co pro danou skupinu výrobků stanoví akt v přenesené pravomoci podle článku 4 ESPR: která datová pole jsou povinná, kdo má přístup ke kterým částem a do kdy. První pracovní plán Evropské komise uvádí prioritní skupiny výrobků, počínaje textiliemi, bateriemi, nábytkem a stavebními výrobky, přičemž povinnosti se postupně zavádějí s přijetím každého aktu v přenesené pravomoci.
Ke každému pasu lze přistupovat přes fyzický nosič dat na výrobku, obvykle QR kód nebo NFC štítek, který odkazuje na jedinečný identifikátor výrobku zapsaný v centrálním registru EU pro digitální pasy výrobků, spuštěném 20. července 2026. Registr eviduje pouze to, kde údaje pasu najít; samotná data může hostovat výrobce, dovozce nebo datový prostor třetí strany.
Výrobce může údaje za pasem vydat a podepsat jako ověřitelné pověření z European Business Wallet, takže celní orgán, recyklátor nebo kupující může ověřit, kdo za uvedenými údaji ručí, aniž by musel kontaktovat výrobce přímo. Právě toto propojení identity organizace a údajů o výrobku umožňuje, aby pas mohl putovat napříč dodavatelskými řetězci a přitom zůstal důvěryhodný v místě, kde je čten.
DPP podle ESPR se liší od dřívějšího, odvětvově specifického pasu podle nařízení o bateriích, jehož vlastní povinnost digitálního pasu se stává povinnou pro baterie elektrických vozidel, baterie pro lehké dopravní prostředky a průmyslové baterie o kapacitě nad 2 kWh od 18. února 2027.
Související pojmy
Musí už každý výrobek mít digitální pas výrobku?
Zatím ne. ESPR vyžaduje pas teprve poté, co Evropská komise přijme pro danou skupinu výrobků akt v přenesené pravomoci podle článku 4, a tyto akty v přenesené pravomoci se postupně zavádějí, počínaje prvním pracovním plánem Komise. Baterie se řídí samostatným harmonogramem podle nařízení o bateriích, povinným od 18. února 2027.